Bookmark and Share

Bouřlivá sobota v Horním Hradišti

Vydáno dne 19. 06. 2015 (4598 x přečteno)

     Po úmorném pátečním hicu je v sobotu 13.6.2015 teploučko už od rána, a tak s nadšením vyrážíme na další kolo ZČHL – opět na Plzeň-sever. Přes Plasy nahoru, anebo za klášterem doleva a za kopcem už nás vítá známý hornohradišťský areál - hasičské hřiště v údolíčku uprostřed vesnice. 


Komentátorský stan je jako vždy na vyvýšené plošině za základnami - je odtud skvělý výhled na veškeré dění na dráze a u ní. Rosničkáři hlásí na celý víkend tropické počasí a zřejmě se tentokrát moc neseknou. Už před polednem by se vzduch dal krájet a na jindy dost větrném plácku začíná být docela hic. Menší zmatky s listy pro komentátora jsou brzy vyřešené a přijíždějící závodníci se po skupinkách trousí ke stánku s občerstvením, kde je sice nečeká vyhlášené menu z let předchozích, ovšem o hladu rozhodně nezůstanou… 

 

Se slavnostním nástupem se na nebi začínají honit mraky, na celodenní opalovačku to moc nevypadá. Ačkoli ještě stále jarní slunce má chvílemi sílu opravdu tropickou, a tak se závodníkům nastupujícím k zahájení dnešního kola přioblékat do dresů ani moc nechce. Do Horního Hradiště přijelo letos změřit své síly 20 družstev mužů a 13 družstev žen. Tento poměr potvrzuje trend posledních let, kdy mužských mančaftů rok od roku ubývá a žen naopak přibývá. Pokud to tak půjde dál, možná by nebylo od věci zamyslet se nad bodováním obou kategorií, kde jsou na tom chlapi momentálně nepoměrně lépe (boduje prvních 15 týmů na rozdíl od holek, kde boduje pouze prvních 7 mančaftů). Tak se občas stane, že boduje každý tým, který dokončí víceméně s jakýmkoli časem. Ne ovšem dnes. Horní Hradiště 2015 se zapisuje do kroniky jako jeden z mála závodů, kde se žádný mužský tým nezařadí do klubu „Někdy Příště“.


Již dlouhé roky velmi dobří hoši z Horní Lukavice potvrzují své kvality i letos. Přes malé změny v mančaftu jim vše klape jak na drátku, závodník na trojáku jde k zemi právě včas, aby pojistil prostřední kohout. Proudaři zaklekávají a na pravém je voda okamžitě - 16:98! Levý proudař si okamžíček počká, ale výsledný čas 17:49 jim zajišťuje bronzovou třetí příčku.

 


O necelé dvě desítky lépe zaběhnou Únětice, kterým se vstup do letošní sezóny zatím moc nedařil. Horní Hradiště jim ovšem svědčí (Nebo že by to bylo očividně tvrdou zimní přípravou?), předvedou nám parádní útok a čas 17:33 (LP dokonce 16:66 a nejlepší sestřik závodu!) jim stačí na chvalitebné druhé místo.


Skvělý koš. Voda nabrána rychlostí blesku. Perfektně natažené hadicové vedení. Sehraný sestřik a velká radost po vynikajícím útoku! To jsou Draci Chrást a jejich 17:08 (LP 16:87) – čas, kterým se kluci dostanou v třetím kole ligy letos již podruhé na bednu nejvyšší – zlatou!


Sedmnáctek dnes ovšem padne víc (celkem 6). S časem 17:55 končí těsně pod stupni vítězů borci z Dehtína, na 17:81 se shodnou Mokrouše (opět potvrzují své kvality) a Úherce (pokud dokončí, tak kluci umí). Letos prvně se pak na ZČHL objevuje Žebnice (kluci dorazí jako již tradičně s materiálem na valníku za traktorem, kterým si pak domů odvezou 3 body za 13. místo), Poděvousy (po tragické události v mančaftu se kluci dali opět dohromady a první závod končí s jedním bodem za 15. příčku) a Křečov (po zaváhání strojníka, zamotaných hadicích a s celkovým časem 20:41 nebodují).


Dvacet útoků v kategorii mužů je odběháno cobydup a dráha se už kolem druhé přestavuje pro kategorii žen. Temné mraky se stahují blíž a blíž a celá obloha se zlověstně mračí jako by chtěla předvídat, co se bude dole dít.


Ženské útoky nejsou ani zdaleka tak vyrovnané jako útoky mužů. S výsledným NP se musí spokojit Štichovice, Útušice a Chotíkov – všechny tři týmy shodně za přešlap jedné nebo druhé proudařky u čáry nástřiku. O to větším překvapením je nováčkovský tým z Horní Lukavice. Holky se na lize objevují vůbec poprvé, předvedou slušivé růžové dresy a zároveň velmi dobrý útok a z prvních závodů si odvážejí 1 bodík za 7. příčku. Letos poprvé dorazí i závodnice z Úněšova. Těm se ovšem na sousedské dráze nedaří a na body nedosáhnou.
S notnou dávkou štěstí po prostřiku levé proudařky se s časem 19:88 (PP 18:31) na bronzovou bednu vyškrábou Poděvousy. Z původních dvou mančaftů daly dohromady jeden a nedotažené detaily jsou na útocích znát.


Vyrovnané osmnáctkové časy si po koukavém útoky stříknou proudařky ze Štěnovického Borku a zajistí tak svému mančaftu skvělých 8 bodů za 2. místo.
Parádní útok o dvě třídy výš předvedou opět Chválenice. Koncert v podobě bezchybné základny, přesně načasované vody a profesionálních sestřiků je velkým zážitkem pro všechny a 16:78 (LP dokonce 16:57 a stává se nejrychlejší proudařkou) znamená naprosto jasně příčku nejvyšší a tudíž třetí zlato v řadě!
Sem tam se někdo podiví, že to holky ještě pořád baví – jezdit na závody, kde si nemají s kým zasoutěžit, ale… na polemiky není vůbec moc času. Už při rozběhu posledního mančaftu začíná krápat.

 


Stačíme ještě v rychlosti sbalit materiál a někteří i přístřešky do aut. Těsně před závěrečným nástupem však nahoře zabouří a nad Horním Hradištěm jako by se nebe roztrhlo! Všichni jsou rázem poschovávaní u zázemí s občerstvením a pod zbylými stánky, pořadatelé rychle balí techniku v komentátorském stanu a narychlo realizují „nouzový nástup“. Všechna čest Jarce Záhrobské, která v roli hlavního pořadatele a nyní i komentátora vyvolává jednotlivé mančafty, které si skrz neustávající liják přibíhají pro ceny, diplomy a poháry…

Po půlhodině se počasí konečně umoudřuje, a tak se všichni zbývající závodníci a diváci mohou vydat na cestu domů - anebo rovnou kousek na sever, na zítřejší nedělní štaci do Štichovic.


Zdroj: Angel S.